Ortografická projekce
Ortografická projekce je je azimutální mapové zobrazení, které se používá pro zobrazování planet. Ortografickou projekci vytvořil zřejmě Appollonius ve 3. století př. n .l., znal ji i Hipparchus nebo římský architekt Vitruvius. Velmi známá je mapa s ortografickým zobrazením, kterou vytvořil Albrecht Dürer.
Normální (pólová) poloha
Severní polokouli pravoúhle promítáme do roviny rovníku. Obrazem poledníků je svazek úseček, obrazem rovnoběžek jsou soustředné kružnice.
Délkové zkreslení je dáno poměrem délky úsečky na mapě s a délky jejího vzoru ve skutečnosti s'.
Dělkové zkreslení je v různých směrech různé, proto se udávají jen měřítka ve směru poledníků mp a ve směru rovnoběžek mr.
Volba KSS v mapě:
Počátek je v obrazu pólu, nultý poledník je na kladné části souřadnicové osy x. Východní zeměpisná délka je orientována v kladném smyslu.
Souřadnice obrazu bodu.
Bod M je dán zeměpisnou délkou λ a zeměpisnou šířkou ϕ. Určete jeho souřadnice ve zvolené KSS na mapě v měřítku 1:100 000 000.
Transverzální (rovníková) poloha
Východní polokouli pravoúhle promítáme do roviny nultého poledníku. Poledníky se zobrazí na elipsy, rovnoběžky do rovnoběžných úseček. Okraj mapy je tvořen nultým poledníkem.
Nápověda: Zeměkoule v Mongeově promítání https://www.geogebra.org/m/djfbu7p2
Určete funkci délkového zkreslení ve směru poledníků mp(ϕ).